Restaurátorský průzkum kostela sv. Klimenta ve Staré Boleslavi

Vzorek č. 1: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: zelená – jih

• Vrstva č. 1 – bělavá vápenná vrstva, obsahující malé množství hlinek a křemenných zrn, na povrchu nejsou znatelné nečistoty
• fragmentární vrstva č. 2 – tenká červená vrstva, pigmentovaná železitou červení (vrstva je ve velmi malých fragmentech a vzhledem ke skutečnosti, že vrstva č. 4 prochází defekty malby, není jisté, zdali se nejedná právě o zateklou vrstvu č. 4 namísto podmalby)
• vrstva č. 3 – zelená vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná měďnatou zelení (dle rtg mikroanalýzy se jedná o pigment na bázi chloridu měďnatého), krakeláž, na povrchu jen fragmentární povrchové nečistoty
• vrstva č. 4 – červená vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná železitou červení, na povrchu fragmentární nečistoty (pozn.: vrstva vnikla do krakeláže vrstvy č. 3)

Ramanova spektrometrie – shrnutí:
Cílem byla identifikace zeleného pigmentu ve vzorku: Ramanovou spektrometrií bylo zjištěno, že se jedná o zelený pigment na bázi chloridu měďnatého (ve spektru použit standard eriochalcite). Dále ve vzorku předpokládaná přítomnost suříku byla vyloučena rtg mikroanalýzou (vrstva neobsahuje olovo – signál ve spektru je zřejmě na úrovni šumu spektra). Přítomný šťavelan lze považovat za důkaz přítomnosti zdegradovaného oleje. Více viz obr. 15 – spektrum A v protokolu FTIR a Ramanovy spektrometrie.

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 1 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 1 – kousek B

Vzorek č. 2: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: modrá – jih

• vrstva č. 1 – šedavá vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná révovou černí a malým množstvím železitých okrů, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 2 – modrá vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná přírodním ultramarínem (ve vrstvě se vyskytuje černá částice doprovodného tmavého minerálu), na povrchu fragmentární nečistoty

Vzorek č. 3: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: inkarnát – jih

• vrstva č. 1 – okrová vápenná vrstva, pigmentovaná železitými okry, vrstva dále obsahuje úlomky vápence, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 2 – hnědavá vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikováno poměrně značné množství fosforu, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná olovnatou bělobou (pozn.: vrstva je hnědá zřejmě v důsledku degradace olovnaté běloby, během níž došlo k její přeměně na hnědý oxid olovičitý, tzv. plattnerit1), krakeláž, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 3 – červená vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná červenými železitými hlinkami a malým množstvím ultramarínu, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty

FTIR spektrometrie – shrnutí:
Kusový vzorek byl podroben FTIR analýze na vnějším vzorkovém prostoru. Ve vzorku byly nalezeny degradační produkty oleje a není vyloučena ani přítomnost bílkovin (viz obr. 1 protokolu FTIR a Ramanovy spektrometrie). Pravděpodobně tedy vrstvy obsahují kaseinát vápenatý (doloženo také zvýšeným obsahem fosforu ve vrstvě na rtg mikroanalýze) a lze předpokládat, že mohlo v minulosti dojít k napuštění vrstvy olejem, případně směsí oleje a bílkoviny. Anorganické látky (uhličitan vápenatý a hlinitokřemičitany) jsou součásti nástěnné malby.

Ramanova spektrometrie – shrnutí:
Cílem bylo ověření degradace olovnaté běloby: Ve vzorku byla identifikována olovnatá běloba a její degradační produkty (minerál plattnerit a stolzit). Dále je ve vzorku předpokládaná přítomnost titanové běloby (anatasového typu) – zde se jedná zřejmě o přirozeně se vyskytující oxid titaničitý v přírodních hlinkách, které byly použity v červené vrstvě. Předpokládaná přítomnost olovnato-cíničité žlutě byla vyloučena rtg mikroanalýzou (vrstva neobsahuje cín – jedná se zřejmě tedy o některý z degradačních produktů olovnaté běloby). Taktéž byla rtg mikroanalýzou vyloučena také přítomnost oxidu zinečnatého (ve vrstvě není zinek, ani v UV záření není viditelná typická zelená primární luminiscence) – přítomný šťavelan tak pravděpodobně bude napojen na jiný kation a lze ho považovat pouze za další důkaz přítomnosti zdegradovaného oleje. Více viz obr. 17 v protokolu FTIR a Ramanovy spektrometrie.

1 N. Eastaugh at al.: Pigment Compendium: A Dictionary and Optical Microscopy of Historical Pigments, 2013, s. 307

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 3 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 3 – kousek B

Vzorek č. 4: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: řeka modrá (stěna – jih)

• vrstva č. 1 – bílá vápenná vrstva, obsahující malé množství červené železité hlinky a jemné křemenné částice, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 2 – tenká červená vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná železitými hlinkami, povrch bez nečistot
• vrstva č. 3 – okrová vápenná vrstva, pigmentovaná železitými okry, vrstva dále obsahuje úlomky vápence, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 4 – zelená vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná měďnatou zelení (dle rtg mikroanalýzy se jedná o pigment na bázi chloridu měďnatého), na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty (pozn.: vrstva se nachází pouze na kousku A)
• vrstva č. 5 – modrá vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná přírodním ultramarínem, na povrchu fragmentární nečistoty

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 4 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 4 – kousek B

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 4 – kousek C

Vzorek č. 5: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: šedá na zazdívce gotického okna

• vrstva č. 1 – vápenná vrstva, obsahující malé množství červených železitých hlinek a uhlíkaté černě, vrstva dále obsahuje křemenné částice (jedná se zřejmě o štuk), na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 2 – šedá vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná uhlíkatou černí, železitými hlinkami a železitými okry, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 3 – šedá vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná uhlíkatou černí, sienou pálenou, železitou červení a železitými okry, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty, avšak místy je povrchu rozrušen
• vrstva č. 4 – bělavá vápenná vrstva, povrch bez nečistot
• vrstva č. 5 – tenká bělavá vápenná vrstva, obsahující zinkovou bělobu, na povrchu fragmentární nečistoty

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 5 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 5 – kousek B

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 5 – kousek C

Vzorek č. 6: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: růžová architektura – jih

• vrstva č. 1 – bílá vápenná vrstva, obsahující úlomky vápence, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 2 – růžová vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná železitou červení, vrstva obsahuje úlomky vápence, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 3 – červená vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná železitou červení, železitými okry, na povrchu nejsou znatelné nečistoty (pozn.: na kousku B se ve vrstvě vyskytuje drobný úlomek železa)
• vrstva č. 4 – bílá vrstva vápenného nátěru, na povrchu fragmentární nečistoty

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 6 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 6 – kousek B

Vzorek č. 7: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: výplň ve svislém pásu – šedá (?)

• vrstva č. 1 – okrová vápenná vrstva, obsahující železité okry a křemenná zrna, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty (vrstva je v povrchové části viditelně napuštěna organickým pojivem)
• vrstva č. 2 – šedavá vrstva, pojená vápenným pojivem (vrstva je viditelně napuštěna organickým pojivem), vrstva dále obsahuje hlinky, na povrchu viditelná vrstva nečistot a vrstva organické izolace (dle primární luminiscence v UV záření se jedná o syntetickou pryskyřici)
• vrstva č. 3 – tenká bílá vrstva, pojená organickým pojivem (zřejmě se jedná o syntetické organické pojivo), pigmentovaná titanovou bělobou, plavenou křídou, hlinkami,
• malým množstvím černě a organické červeně, na povrchu fragmentární nečistoty

FTIR spektrometrie – shrnutí:
Kusový vzorek byl podroben FTIR analýze na vnějším vzorkovém prostoru. Ve vzorku byla nalezena přítomnost bílkoviny (viz obr. 2 protokolu FTIR a Ramanovy spektrometrie). Dále byly ve spektru identifikovány některé anorganické látky – uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý, hlinitokřemičitany a síranové anionty (jedná se o součást nástěnné malby). Dle výsledků lze přepokládat, že byla měřena pouze vrstva č. 1 tohoto vzorku, neboť vzorek se během analýzy rozpadl.

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 7 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 7 – kousek B

Vzorek č. 8: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: modrá v plášti (severní stěna)

• vrstva č. 1 – bělavá vápenná vrstva, obsahující železité okry, úlomky vápence a křemenná zrna, do vrstvy viditelně proniká organické pojivo
• vrstva č. 2 – bílá vrstva, obsahující vápenné a organické pojivo, pigmentovaná olovnatou bělobou a malým množstvím ultramarínu, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 3 – tenká modrá vrstva, obsahující vápenné a organické pojivo, pigmentovaná přírodním ultramarínem, vrstva je místy fragmentární, na povrchu nejsou znatelné nečistoty
• vrstva č. 4 – transparentní vápenná vrstva, obsahující malé množství železitých hlinek, pojivo vrstvy je přeměněno na síran vápenatý, na povrchu fragmentární nečistoty a vrstva povrchové izolace (pozn.: dle primární luminiscence v UV záření se jedná o syntetickou pryskyřici)
• vrstva č. 5 – šedavá vrstva, obsahující vápenno-sádrové pojivo a organické pojivo, vrstva obsahujíce malé množství železitých okrů, železitých hlinek, uhlíkaté černě a modře (na rtg mikroanalýze se bohužel nepodařilo přesně lokalizovat modrá zrna – v přibližném místě jejich výskytu byla zjištěna přítomnost železa, které by mohlo naznačovat použití pruské modře), na povrchu znatelné povrchové nečistoty (pozn.: tato vrstva se vyskytuje pouze na kousku A)

FTIR spektrometrie – shrnutí:
1) Kusový vzorek byl podroben FTIR analýze na vnějším vzorkovém prostoru ze dvou stran (rub a líc). Ve vzorku byly nalezeny zbytky oleje, degradační produkty oleje a není vyloučena ani přítomnost bílkovin. (viz obr. 3 a 4 protokolu FTIR a Ramanovy spektrometrie). Pravděpodobně tedy vrstvy obsahují kaseinát vápenatý a lze
předpokládat, že mohlo v minulosti dojít k napuštění vrstvy olejem, případně směsí oleje a bílkoviny. Anorganické látky (uhličitan vápenatý, hlinitokřemičitany a síranové anionty) jsou součásti nástěnné malby.

2) Vzorek ve formě nábrusu byl podroben FTIR technice mikro-ATR/germanium. Ve vzorku byly v jednotlivých vrstvách nalezeny zbytky oleje, degradační produkty oleje a v některých partiích také bílkovina. Pravděpodobně tedy vrstvy obsahují kaseinát vápenatý a lze předpokládat, že mohlo v minulosti dojít k napuštění vrstvy olejem, případně směsí oleje a bílkoviny. Ve vrstvách v povrchové části vzorku byla dále zjištěna přítomnost organokřemičitanů. Jedná zřejmě o předchozí restaurátorský zásah. Dále byly identifikovány anorganické části malby, odpovídající místu měření ve vzorku (uhličitan vápenatý, olovnatá běloba, ultramarín, síranové anionty apod.). Více viz obrázky č. 6 až 14 v protokolu FTIR a Ramanovy spektrometrie.

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 8 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 8 – kousek B

Vzorek č. 9: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: zelená špaleta vlevo (okno vpravo)

• vrstva č. 1 – bělavá vápenná vrstva, obsahující křemenná zrna a úlomky železitých hornin, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty fragmentární
• vrstva č. 2 – tenká červená vápenná vrstva, pigmentovaná železitou červení, vrstva je velmi fragmentární (viditelná pouze na kousku A)
• vrstva č. 3 – bělavá vrstva vápenného nátěru, obsahující malé množství bílých a železitých hlinek, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 4 – zelenavá vrstva, pojená vápenným pojivem, obsahující malé množství měďnaté zeleně (dle rtg mikroanalýzy se jedná o pigment na bázi chloridu měďnatého) a bílých hlinek, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 5 – zelená vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná měďnatou zelení (dle výsledků rtg mikroanalýzy obsahuje část zrn pouze měď, jedná se tedy o malachit – potvrzeno Ramanovou spektrometrií, další část je pak dle měření rtg mikroanalýzou tvořena pigmentem na bázi chloridu měďnatého – z tohoto lze soudit, že došlo k částečné přeměně původního měďnatého pigmentu – malachitu – na chlorid měďnatý) a malým množstvím železitého okru, ve vrstvě se dále vyskytuje malé množství sádrovce – mohlo by jednat o přeměněné vápenné pojivo vrstvy, na povrchu znatelné povrchové nečistoty

Ramanova spektrometrie – shrnutí:
Cílem byla identifikace zeleného pigmentu ve vzorku: Ramanovou spektrometrií bylo zjištěno, že se jedná o malachit (zásaditý uhličitan měďnatý). Přítomný šťavelan lze považovat za důkaz přítomnosti zdegradovaného oleje. Více viz obr. 16 v protokolu FTIR a Ramanovy spektrometrie.

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 9 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 9 – kousek B

Vzorek č. 10: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: červená – špaletové okno vpravo (severní stěna)

• vrstva č. 1 – bělavá vápenná vrstva, obsahující malé množství bílých a železitých hlinek, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 2 – bělavá vrstva, pojená vápenno-sádrovým pojivem (případně mohlo dojít k částečné přeměně vápenného pojiva na sádrovec), vrstva dále obsahuje malé
• množství železitých hlinek, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 3 – tenká červená vrstva, dle rtg mikroanalýzy je vrstva pojena sádrovým pojivem (mohlo však dojít k přeměně vápenného pojiva vlivem okolních podmínek na
• sádrovec), pigmentovaný železitou červení, na povrchu fragmentární nečistoty (nečistoty se nevyskytují v místě překryvu vrstvou č. 4)
• vrstva č. 4 – tenká černá vrstva, pigmentovaná uhlíkatou černí, na povrchu fragmentární nečistoty (vrstva se vyskytuje na kouscích A a C)
• vrstva č. 5 – bělavá vrstva, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná zinkovou bělobou, malým množstvím železitých okrů a uhlíkaté černě, na povrchu místy znatelné
• povrchové nečistoty

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 10 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 10 – kousek B

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 10 – kousek C

Vzorek č. 11: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: žlutá – špaletové okno vpravo (severní stěna)

• vrstva č. 1 – bělavá vápenná vrstva, obsahující malé množství bílých a železitých hlinek, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty (pozn.: vrstva je v povrchové části napouštěna organickým pojivem)
• vrstva č. 2 – bělavá vápenná vrstva, obsahující malé množství bílých a železitých hlinek, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 3 – okrová vrstva, vystavěná ve dvou vrstvách, pojená vápenným pojivem, pigmentovaná železitými okry, na povrchu vrstva viditelné výrazné nečistoty (částice
• vrstvy se uvolnily vrstva č. 4)
• vrstva č. 4 – bělavá vrstva, pojená vápenným pojivem, do vrstvy se uvolnily nesoudržné částice vrstvy č. 3, dále pak vrstva obsahuje uhlíkatou čerň, železitou červeň a velmi malé množství měďnaté zeleně (zřejmě malachitu – rtg mikroanalýzou byla zjištěna pouze přítomnost mědi), na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 5 – bělavá vrstva vápenného nátěru, obsahujícího malé množství železitých okrů, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty, avšak povrch je viditelně rozrušen
• vrstva č. 6 – bělavá vrstva, pojené vápenným pojivem, pigmentované zinkovou bělobou, malým množstvím uhlíkaté černě a železitého okru, na povrchu fragmentární
• nečistoty

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 11 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 11 – kousek B

Vzorek č. 12: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: zelenomodrá – nebe

• vrstva č. 1 – vápenná vrstva (štuk/nátěr), obsahující úlomky vápence a křemenné částice, vrstva dále obsahuje červené železití hlinky a malé množství černě, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty (pozn.: v povrchové části vrstvy se vyskytuje zrno ultramarínu)
• vrstva č. 2 – tenká okrová vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná železitými okry, vrstva je místy fragmentární, na povrchu nejsou znatelné nečistoty (viditelná pouze na kousku A)
• vrstva č. 3 – šedavá vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná révovou černí a malým množstvím železitých okrů, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty (pozn.: na kousku A je viditelný pouze drobný fragment této vrstvy)
• vrstva č. 4 – zelená vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná měďnatou zelení (dle rtg mikroanalýzy se jedná o pigment na bázi chloridu měďnatého) a malým množstvím červené železité hlinky, na povrchu znatelné povrchové nečistoty (vrstva se vyskytuje pouze na kousku A)

Ramanova spektrometrie – shrnutí:
Cílem byla identifikace zeleného pigmentu v zelené části vzorku – kousek A: Ramanovou spektrometrií bylo zjištěno, že se jedná o zelený pigment na bázi chloridu měďnatého (ve spektru použit standard eriochalcite). Dále ve vzorku předpokládaná přítomnost suříku byla vyloučena rtg mikroanalýzou (vrstva neobsahuje olovo – signál ve spektru je zřejmě na úrovni šumu spektra). Přítomný šťavelan lze považovat za důkaz přítomnosti zdegradovaného oleje. Více viz obr. 15 – spektrum B v protokolu FTIR a Ramanovy spektrometrie.

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 12 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 12 – kousek B

Vzorek č. 13: fotografie v bočním světle; fotografie v UV odraženém světle (foto L. Zamrazilová)
Místo odběru: modrá a šedá – nebe

• vrstva č. 1 – vápenná vrstva (štuk/omítka), obsahující úlomky vápence a křemenné částice, vrstva dále obsahuje červené železití hlinky a malé množství černě, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 2 – vápenná vrstva (nátěr/štuk), obsahující úlomky vápence a křemenné částice, vrstva dále obsahuje červené železití hlinky a malé množství černě, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• vrstva č. 3 – tenká okrová vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná železitými okry, vrstva je místy fragmentární, na povrchu nejsou znatelné nečistoty (viditelná pouze na kousku A)
• vrstva č. 4 – tenká červená vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná červenými železitými hlinkami, vrstva je místy fragmentární, na povrchu nejsou znatelné nečistoty (viditelná pouze na kousku A)
• vrstva č. 5 – černá vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná révovou černí a malým množstvím železitých okrů, na povrchu nejsou znatelné povrchové nečistoty
• fragment vrstvy č. 6 – modrá vrstva, pojená vápenným pojivem (ve vrstvě byl rtg mikroanalýzou identifikován fosfor, který by mohl značit použití kaseinátu vápenatého), pigmentovaná přírodním ultramarínem, na povrchu fragmentární nečistoty (pozn.: vrstva je viditelná pouze na kousku C)

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 13 – kousek A

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 13 – kousek B

Kostel sv. Klimenta, Stará Boleslav – vzorek č. 13 – kousek C