Průzkum je založen na mezioborové spolupráci restaurátorů s historiky umění a řadou specialistů technických oborů. Tým zahrnuje především pedagogy a studenty Ateliéru restaurování malířských děl a polychromované plastiky na Akademii výtvarných umění v Praze. Umělecko-historická stránka maleb byla řešena specialisty z Ústavu dějin umění Akademie věd. Na dílčích analýzách, technikách nebo odborných konzultacích se podíleli odborníci z řady institucí, jako např. Technické muzeum v Praze nebo Národní památkový ústav.
Koncepce restaurátorského průzkumu byla strukturována do několika rovin. Primárně šlo o poznání současného stavu maleb a identifikaci příčin jednotlivých typů poškození. Vedle toho bylo dalším cílem poznání techniky malby a identifikace dobových malířských materiálů. Paralelně se pracovníci zabývali řešením otázky historie druhotných mladších zásahů. Výstupy restaurátorského průzkumu byly dále podkladem pro umělecko-historické bádání, které důkladně analyzovalo a revidovalo starší názory na vznik a podobu maleb a dospělo k novým hypotézám o pravděpodobném původním výzdobném programu. Přizvaní specialisté z Ústavu dějin umění AV ČR se přitom mohli opřít o dlouhou tradici studia románského umění na tomto pracovišti, které v současné době připravuje k publikaci obsáhlou monografii, nově zhodnocující tuto důležitou etapu tuzemských uměleckých dějin.
Restaurátoři nejprve použili opticko-fyzikální zobrazovací metody a neinvazivní spektrální analytické metody. Jednou z úvodních technik bylo vytvoření fotogrammetrických plánů, které v průběhu studia sloužily jako mapy pro zakreslování jednotlivých aspektů malby. Společně byla taktéž vytvořena trojrozměrná mapa stěn, na jejímž základě bylo možné studovat například dobovou praxi omítnutí kostela nebo nehomogenity zapříčiněné pozdějšími adaptacemi. Pro webovou prezentaci byl v této etapě vytvořen interaktivní 3D model interiéru kostela. Důkladné poznání maleb je založeno na pořízení detailní dokumentace, využívající řady fotografických technik. Prvotní poznání maleb restaurátoři získali prohlídkou a fotografickým záznamem v rozptýleném denním světle a v bočním razantním osvětlení. Malby byly nasnímány ve vysokém rozlišení, umožňujícím v jakémkoliv místě celkové digitální fotografie prohlídku maleb na úrovni makrofotografie. Tento obrazový materiál byl jedním z klíčových podkladů pro studium jednak malířských technik, na jejichž základě byl studován celkový malířský postup, tak otázek týkajících se jednotlivých typů poškození. Vytipované partie byly dále snímány speciálním objektivem v mikroskopickém zvětšení. Na těchto snímcích je možné studovat granulaci pigmentů, malířskou výstavbu, typ krakeláže, destrukce vyvolané solnými fluorescencemi atp. Malby byly dále fotograficky dokumentovány v ultrafialovém (UV) a infračerveném spektru (IR). UV snímky a snímky UV luminiscence přinesly informace zejména o svrchních barevných vrstvách, druhotných fixážích, retuších atp. Vedle toho se však ukázaly jako velmi nosné pro studium charakteru malířského rukopisu i stylové stránky malby. Původní formy značně fragmentarizované rozsáhlými defekty jsou na těchto snímcích velmi dobře čitelné. Dále byla použita technika IR fotografie a IR reflektografie. Vzhledem k použití štětcové podkresby s obsahem červených a žlutých okrů, které jsou v IR spektru transparentní, nepřinesly tyto průzkumové techniky zásadní poznatky o malířském postupu. Pouze na několika místech byly identifikovány částečné autorské změny. Oproti tomu jsou IR snímky cenným podkladem pro mapování rozsahu tmelení, které je na záznamech velmi dobře čitelné. Další technikou v tomto spektru byla IR luminiscence přinášející informace o druhotných retuších s obsahem kadmia. Další neinvazivní technikou bylo použití termografie, vypovídající o struktuře a stavbě nosného zdiva. Prvotní rámcový přehled o typech malířských pigmentů byl nejprve získán na základě metody IR a UV falešné barevnosti, které byly dále bez nutnosti odběru vzorku upřesněny mobilní rentgenovou fluorescencí XRF. Následně na základě neinvazivních průzkumových metod bylo tam, kde byla opodstatněná potřeba upřesnit pigmentové složení barev, stratigrafii malířských vrstev nebo identifikovat organické látky, přistoupeno k limitovanému odběru vzorků pro laboratorní průzkum. Předmětem laboratorního průzkumu byla taktéž specifikace omítkových vrstev a analýza solí.
V rámci této fáze průzkumu byla na základě získaného obrazového materiálu vytvořena podrobná mapa s přesně zaznamenaným rozsahem dochované originální malby, druhotných zásahů, poškození atp. Dále byly mapovány partie s uvolněnou malbou nebo uvolněnými omítkovými vrstvami. V této fázi byly také identifikovány minulé restaurátorské zásahy. Na základě získaných informací z provedeného průzkumu a studia záznamů v restaurátorských dokumentacích a publikovaných odborných statích byl prostudován rozsah a technologie těchto zásahů se zhodnocením vzhledem k současnému stavu maleb. Dále bylo také provedeno kontinuální měření vzdušné relativní vlhkosti a vlhkosti omítkových vrstev, což zásadně přispělo k porozumění rozsahu a charakteru degradačních procesů solnou krystalizací.
Výstupem průzkumu je důkladná zpráva ve formátu PDF s textovou částí interpretující získané poznatky s podrobným fotografickým doprovodem uložená v archivu NPÚ. Dalším průzkumovým výstupem je rozsáhlá prezentace zjištěných poznatků publikovaná na platformě vytvořených webových stránek. Textová část opisuje základní okruhy: historie kostela, stavebně historický vývoj kostela, umělecko-historické zhodnocení nástěnných maleb, malířská technika maleb a současný stav maleb a je strukturována do dvou úrovní. Komplexní problematika je primárně prezentována srozumitelnou formou širšímu publiku, vedle toho předkládáme zájemcům specializované odborné texty. Všechny použité průzkumové metody jsou prezentovány v obrazové části webu a jsou členěny podle jednotlivých výjevů. K obrazovým skupinám je přístup buď přes plošné fotometrické mapy jednotlivých stěn nebo přes interaktivní 3D prohlížeč interiéru kostela. Prohlížeč umožňuje využití snímků s vysokým rozlišením, umožňujícím interaktivní přiblížení obrazového celku na úroveň makrofotografie nebo studium maleb v jednotlivých spektrech. Součástí obrazové části je taktéž hypotetická rekonstrukce původní podoby maleb.
AUTORSKÝ TÝM
Vedení projektu: Adam Pokorný
Restaurátorský průzkum
Spektrální snímky: | David Hrabálek |
Snímky ve vysokém rozlišení: | Adam Pokorný |
Zákresové plány: | Markéta Pavlíková a studenti RŠM AVU: Marie Čádová, Edgar Mašek, Alena Študlarová, Sára Syslová, Pavel Geryk, Anna Loudová, Tereza Márová, Kristýna Baráková, Jakub Donda, Lenny Železo |
Termografie: | David Hrabálek |
Ortofotoplány, Hypsometrické plány: | Jiří Vidman |
Měření vlhkosti: | David Hrabálek |
Laboratorní průzkum malířských materiálů: | Lenka Zamrazilová, Ivana Kopecká - Národní technické muzeum Eva Svobodová - Národní technické muzeum |
Neinvazivní průzkum pigmentů: | Lenka Zamrazilová |
Analýza solí: | Petr Kuneš - NPÚ, Zuzana Pospíchalová - WATREX Praha, s.r.o. |
Rozbor omítky: | Petr Kuneš - NPÚ |
Restaurátorské texty: | Adam Pokorný |
Uměleckohistorické texty: | Jan Dienstbier, Jan Klípa |
Hypotetická rekonstrukce původní podoby kostela
Uměleckohistorická rekonstrukce: | Jan Dienstbier, Jan Klípa |
Malované rekonstrukce: | Denisa Cirmaciová, Libor Kocanda |
3D model kostela: | Jiří Vidman |
3D model kostela – aplikace malovaných rekonstrukcí: | Denisa Řepková |
Webové stránky
Jan Sládek, Bára Sládková – LOGIQ.cz